|
|
Kvalita života a tělesné sebepojetí seniorské populace
Polívková, Aneta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název diplomové práce: Kvalita života a tělesné sebepojetí seniorské populace Cíle: Hlavním cílem práce je analýza kvality života seniorů s ohledem na místo, kde žijí a míru pohybových aktivit vykonávaných v minulosti a současnosti. Respondenty rozdělujeme na jedince žijící v domovech pro seniory a jedince bydlící ve svém přirozeném prostředí. Chceme tak především zjistit, zda se tyto dvě skupiny liší v daných oblastech života či nikoli. Dalším kritériem, podle kterého rozdělujeme a porovnáváme je množství pohybové aktivity v minulosti a současnosti. Cílem tohoto rozdělení je zjistit vliv pohybové aktivity na současnou kvalitu života seniora. Metody: Prostředkem pro získání informací do naší práce byl dotazník v papírové podobě. Po analýze několika dotazníků zaměřených na kvalitu života byl vybrán dotazník SQUALA. K vyhodnocení výsledků jsme použili statistické metody pro neparametrická data. Výsledky: Výsledky potvrdily vztah mezi pohybovou aktivitou a vyšší mírou kvality života. Naopak jsme vyvrátili očekávání lepší kvality života v dimenzi zdraví u seniorů žijících doma. Dále jsme zjistili, že senioři žijící v domovech pro seniory hodnotí kvalitu života v celkovém součtu lépe, než jedinci žijící ve svých domovech. Výsledky také ukázaly, že u našeho souboru nemělo místo, kde senioři žijí, vliv na...
|
|
|
Well-being a užívání tabáku a alkoholu v české dospělé populaci
Oščipovská, Barbora ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Drbohlavová, Barbora (oponent)
Od vzniku pozitivní psychologie se přesouvá zájem od patologie i na vliv pozitivních jevů na člověka. Koncept well-being začíná být více diskutován a stává se důležitou součástí protidrogových politik. Tato práce pojednává o vztahu mezi mírou užívání alkoholu a tabáku na jedné straně a well-being na straně druhé. Byla provedena online dotazníková průřezová studie. Pro zjištění míry kouření byla užita škála HSI (Heaviness of Smoking Index), pro informaci o míře užívání alkoholu bylo užito dotazníku AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test) a pro měření well-being byl zvolen dotazník, který byl standardizován i pro českou populaci: SQUALA (Subjective Quality of Live Analysis). Data byla zpracována pomocí statistického programu IBM SPSS statistics 21, za použití analýzy rozptylu a korelace. Výsledky ukazují, že míra užívání tabáku s hladinou well-being souvisí. Hypotézu o tom, zda míra užívání alkoholu souvisí s well- being nešlo jednoznačně potvrdit, i když výsledky naznačují souvislost ve smyslu nižší kvality života se zvyšující se konzumací alkoholu. Klíčová slova: well-being, alkohol, tabák, česká populace, Heaviness of Smoking Index, AUDIT, SQUALA
|
|
|
Subjektivní vnímání kvality života u osob na invalidním vozíku
Svobodová, Martina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním kvality života u osob po úrazu míchy. Teoretická část se věnuje kvalitě života, jejím definicím, konceptům, faktorům a měření. Dále se zaměřuje na poškození míchy a jeho důsledkům z pohledu funkčnosti končetin a orgánů. Popisuje typy postižení, proces a složky rehabilitace. Věnuje se také psychickým nárokům na člověka, který se vyrovnává s úrazem a jeho následky. Důraz je kladen zejména na copingové strategie a adaptační mechanismy. Třetí kapitola praktické části je věnována kvalitě života u konkrétní cílové skupiny, tedy u osob po úrazu míchy. Představuje faktory a specifika, která se na vnímání kvality života podílejí. Věnuje se také některým častým chybám a stereotypům v postojích a komunikaci s lidmi s postižením. V empirické části jsme zjistili, že lidé po úrazu míchy vnímají nižší kvalitu života v oblasti zdraví a vztahů. Nepodařilo se prokázat statisticky signifikantně významné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života v závislosti na stupni postižení, ani době od úrazu. V rámci kvalitativního šetření jsme zjišťovali, v jakých ohledech se změnil život respondentů po úrazu, co jim pomáhá při návratu do aktivního života, jaké bariéry vnímají nejčastěji a také jaká mají přání a plány do budoucna. Klíčová slova kvalita života, úraz míchy,...
|
|
|
Subjektivní vnímání kvality života u osob na invalidním vozíku
Svobodová, Martina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním kvality života u osob po úrazu míchy. Teoretická část se věnuje kvalitě života, jejím definicím, konceptům, faktorům a měření. Dále se zaměřuje na poškození míchy a jeho důsledkům z pohledu funkčnosti končetin a orgánů. Popisuje typy postižení, proces a složky rehabilitace. Věnuje se také psychickým nárokům na člověka, který se vyrovnává s úrazem a jeho následky. Důraz je kladen zejména na copingové strategie a adaptační mechanismy. Třetí kapitola praktické části je věnována kvalitě života u konkrétní cílové skupiny, tedy u osob po úrazu míchy. Představuje faktory a specifika, která se na vnímání kvality života podílejí. Věnuje se také některým častým chybám a stereotypům v postojích a komunikaci s lidmi s postižením. V empirické části jsme zjistili, že lidé po úrazu míchy vnímají nižší kvalitu života v oblasti zdraví a vztahů. Nepodařilo se prokázat statisticky signifikantně významné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života v závislosti na stupni postižení, ani době od úrazu. V rámci kvalitativního šetření jsme zjišťovali, v jakých ohledech se změnil život respondentů po úrazu, co jim pomáhá při návratu do aktivního života, jaké bariéry vnímají nejčastěji a také jaká mají přání a plány do budoucna. Klíčová slova kvalita života, úraz míchy,...
|
|
|
Well-being a užívání tabáku a alkoholu v české dospělé populaci
Oščipovská, Barbora ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Drbohlavová, Barbora (oponent)
Od vzniku pozitivní psychologie se přesouvá zájem od patologie i na vliv pozitivních jevů na člověka. Koncept well-being začíná být více diskutován a stává se důležitou součástí protidrogových politik. Tato práce pojednává o vztahu mezi mírou užívání alkoholu a tabáku na jedné straně a well-being na straně druhé. Byla provedena online dotazníková průřezová studie. Pro zjištění míry kouření byla užita škála HSI (Heaviness of Smoking Index), pro informaci o míře užívání alkoholu bylo užito dotazníku AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test) a pro měření well-being byl zvolen dotazník, který byl standardizován i pro českou populaci: SQUALA (Subjective Quality of Live Analysis). Data byla zpracována pomocí statistického programu IBM SPSS statistics 21, za použití analýzy rozptylu a korelace. Výsledky ukazují, že míra užívání tabáku s hladinou well-being souvisí. Hypotézu o tom, zda míra užívání alkoholu souvisí s well- being nešlo jednoznačně potvrdit, i když výsledky naznačují souvislost ve smyslu nižší kvality života se zvyšující se konzumací alkoholu. Klíčová slova: well-being, alkohol, tabák, česká populace, Heaviness of Smoking Index, AUDIT, SQUALA
|
|
|
Kvalita života po jednostranné nefrektomii
BUREŠOVÁ, Lenka
Kvalita života je v současnosti velice sledovaným a diskutovaným tématem a to nejen v oblasti zdravotnictví, psychologie a ostatních sociálních věd. Diplomová práce "Kvalita života po jednostranné nefrektomii" sleduje tuto problematiku z hlediska subjektivního pohledu jednostranně nefrektomovaných na kvalitu jejich života. Cílem diplomové práce bylo zmapovat subjektivní kvalitu života pacientů po jednostranné nefrektomii a porovnat ji s kvalitou života běžné populace. Ke studiu kvality života byl použit standardizovaný dotazník SQUALA. Dílčími cíly práce bylo zjistit a porovnat kvalitu života pacientů po jednostranné nefrektomii a kvalitu života běžné populace v jednotlivých doménách, které vymezuje výše uvedený výzkumný nástroj. Jedná se o domény: abstraktní hodnoty, zdraví, vztah s blízkými, volný čas, a základní potřeby. Pro potřeby výzkumu byla stanovena hypotéza: "Kvalita života lidí po jednostranné nefrektomii se statisticky významně neliší od kvality života běžné populace" Základní soubor byl tvořen dispenzarizovanými pacienty po jednostranné nefrektomii. Kritériem výběru respondentů byla diagnóza (pacienti, kterým byla provedena nefrektomie z důvodu nádorového onemocnění), interval od nefrektomie (respondenti byli alespoň 1 rok po nefrektomii), výskyt dalších chorob (pacienti, u kterých nedošlo k recidivě nádorového onemocnění a mají plně funkční druhou ledvinu). Kontrolní skupina byla tvořena respondenty, kteří netrpí žádnou závažnou chronickou nemocí a jsou věkově podobní skupině respondentů po jednostranné nefrektomii.
|
host ::
RSS.